Bezpečnostní srovnání NordVPN vs Private Internet Access: Kdo víc chrání soukromí?

Souboj jurisdikcí je tu klíčový. NordVPN sídlí v Panamě, což v praxi znamená, že nepodléhá zákonům o povinném uchovávání dat ani není součástí aliance 14 Eyes. To podtrhuje rekordních 8 auditů, které ověřily integritu RAM-only serverů NordVPN. Pokud by někdo server fyzicky zabavil, po odpojení od proudu na něm nezůstane ani bit dat.

Jak Private Internet Access obhajuje svou americkou jurisdikci

Private Internet Access sice sídlí v USA: domovské zemi tajné služby NSA: ale má jeden silný argument: jejich no-logs politika byla opakovaně potvrzena u amerických soudů, kde nemohli vydat data, která prostě neexistují. Plus otevřený zdrojový kód aplikací umožňuje nezávislou kontrolu komukoli. Nás však víc uklidňuje post-kvantové šifrování u NordVPN, které data chrání před budoucími hrozbami kvantových počítačů. NordVPN navíc nabízí Dark Web Monitor, který nás během testování v Praze upozornil na uniklé heslo: funkce, kterou Private Internet Access ve své základní nabídce postrádá.

Tady se v oblasti doplňků láme chleba. NordVPN nabízí Threat Protection Pro: v podstatě lehký antivirus integrovaný přímo v aplikaci, který blokuje trackery a malware na úrovni souborů. Naproti tomu Private Internet Access disponuje nástrojem MACE, který je vynikající v blokování reklam a bannerů, ale postrádá hloubkovou kontrolu souborů. Pokud často využíváte veřejné Wi-Fi, funkce Meshnet u NordVPN je geniální pro bezpečné sdílení souborů mezi vlastními zařízeními zdarma.

Kde aplikace Private Internet Access klade nohy sama sobě

Otevřený zdrojový kód u Private Internet Access je sice plus pro auditovatelnost, ale na rovinu: aplikace působí ve srovnání s NordVPN jako produkt z jiné dekády. Nastavení připomínají linuxový configurátor: pro pokročilého uživatele super, pro běžného českého klienta ČSOB nebo Air Bank to může být frustrující. Chybí Dark Web Monitor, chybí integrovaný správce hesel, a samotné navigace po aplikaci je o jeden klik delší než u konkurence. NordVPN v této kategorii vyhrává nejen funkcemi, ale celkovou ergonomií.

Většina českých uživatelů zvolí platební kartu nebo PayPal, kde obě služby excelují. Pro maximální soukromí ale doporučujeme kryptoměny. NordVPN podporuje přes 80 různých mincí přes bránu CoinGate, zatímco Private Internet Access se drží klasiky jako BTC, ETH a LTC. Co nás nepříjemně zaskočilo, je nutnost platit u NordVPN DPH podle regionu: koncovou cenu to může zvýšit, pokud nevyužijete anonymní platební metody. V praxi tedy zobrazená cena v košíku se může lišit od té na úvodní stránce.

Pro milovníky filmů a seriálů je NordVPN jasnou volbou: v kategorii streamování si odnáší skóre 9,6. Během 12 dnů testování jsme bez zaváhání odemkli americký Netflix, Disney+ i HBO Max. Když jste v zahraničí a chcete dohnat iPrima+, OnePlay nebo TV Nova, servery NordVPN v Praze fungují bez detekce. Private Internet Access má sice obří síť, ale u náročnějších platforem jako DAZN nebo Apple TV+ se nám občas objevila chyba „Proxy detected".

Kde Private Internet Access naráží na geoblokaci

Slabší skóre Private Internet Access ve streamingu (9,2) není náhoda. Při testech amerického HBO Max se nám stalo, že prvních 30 vteřin film přehrával normálně a pak vyskočilo hlášení o detekci VPN. NordVPN tento problém neměla: díky technologii obfuskovaných serverů a denně rotovaným IP adresám projde i přes nejpřísnější detekční systémy. Pro náročného českého streamera, který chce stabilní 4K na OnePlay, Apple TV+ i amerických katalozích Netflixu zároveň, je NordVPN bezpečnější investice.

Když jsme u NordVPN testovali rychlost odezvy na chatu, odpověď přišla do 40 sekund. Podpora je v angličtině, ale používá velmi kvalitní automatický překladač, takže se domluvíte i česky. Private Internet Access reaguje podobně rychle, ale jejich databáze znalostí je o něco méně přehledná. Celkově je úroveň servisu u obou značek na špičkové úrovni: vyřešení problémů s připojením k Shadowsocks u Private Internet Access nám zabralo jen pár minut. Menší výtku máme k chybějící české lokalizaci aplikací u obou poskytovatelů.

Pohled na ceník odhalí dvě odlišné strategie. NordVPN sází na 2letý plán s agresivní úvodní cenou 63 Kč/měs, který automatickou obnovou přejde na standardní 242 Kč/měs. Private Internet Access jde cestou ještě delší vázanosti: 3letý plán za 37 Kč/měs drží férovou cenu i po obnově: 70 Kč/měs. Pokud chcete dlouhodobě stabilní výdaje bez nečekaných skoků, je nabídka Private Internet Access přívětivější. Pokud preferujete kratší závazek a prémiové funkce NordVPN, vyplatí se připlatit a po dvou letech přehodnotit.

Cenová past: Pozor na obnovu předplatného

Tady je třeba být ve střehu. Po skončení promo období skočí měsíční účet u NordVPN z 63 Kč/měs na 242 Kč/měs: o 284 % více než původní akce. Private Internet Access je v tomto poctivější: rozdíl mezi promo a obnovou je výrazně menší. Doporučujeme si nastavit upozornění do kalendáře 14 dní před koncem prvního období: obě služby nabízejí 30denní záruku vrácení peněz, ale jen v rámci úvodního období, ne při obnově.

V tabulce výše vidíte jasný kontrast. NordVPN nabízí servery ve 139 zemích: rekordní pokrytí pro cestovatele. Private Internet Access sice pokrývá „jen" 91 zemí, ale disponuje silou 35 000+ serverů, což drasticky snižuje riziko přetížení. V praxi to znamená: u NordVPN máte větší šanci najít exotickou lokalitu, zatímco u Private Internet Access získáte Port Forwarding a neomezený počet současně připojených zařízení pro celou rodinu.